<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/">
<channel>
	
	<title>RSS 2.0 Článků kategorie "Močový systém"</title>
	<atom:link href="https://www.f4anatomy.cz/rss/kategorie/mocovy-system/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://www.f4anatomy.cz/</link>
	<description>RSS 2.0 Článků kategorie "Močový systém"</description>
	<lastBuildDate>Thu, 6 Mar 2025 21:00:30 +1100</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<generator>Abstract CMS</generator>
	<sy:updatePeriod>daily</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>

		
		<item>
			<title>Močový systém</title>
			<link>https://www.f4anatomy.cz/mocovy-system/</link>
			<pubDate>Thu, 6 Mar 2025 21:00:30 +1100</pubDate> 
			<comments>https://www.f4anatomy.cz/mocovy-system/#comments</comments>
			<dc:creator></dc:creator>
			<description><![CDATA[<p>Hlavním úkolem močového systému je <strong>očišťování krve od produktů metabolismu</strong> a hospodaření s&nbsp;vodou. Obě tyto funkce nám zajišťují ledviny. Zbytek systému představují vývodné cesty močové, z&nbsp;nichž některé jsou společné se systémem pohlavním.</p>]]></description>   
			<guid isPermaLink="false">https://www.f4anatomy.cz/mocovy-system/</guid>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Hlavním úkolem močového systému je <strong>očišťování krve od produktů metabolismu</strong> a hospodaření s&nbsp;vodou. Obě tyto funkce nám zajišťují ledviny. Zbytek systému představují vývodné cesty močové, z&nbsp;nichž některé jsou společné se systémem pohlavním.</p> <h2>Ledvina (ren/nephros)</h2>
<p>Ledviny se nacházejí v&nbsp;retroperitoneálním prostoru, přibližně v&nbsp;úrovní L1-L2, přičemž pravá bývá zpravidla níže (kvůli játrům)</p>
<h3>Zevní popis</h3>
<ul>
<li>Tvarem připomíná velkou fazoli</li>
<li><strong>Polus superior et inferior</strong></li>
<li><strong>Facies anterior et posterior</strong></li>
<li><strong>Margo medialis et lateralis</strong>Na mediální hraně, v&nbsp;místě označovaném jako</li>
<li><strong>Hilus&nbsp;</strong>- místo na margo medialis, kde&nbsp;do ledviny vstupují cévy a vystupují z&nbsp;ní vývodní cesty močové. Hilus pokračuje do menší dutinky uvnitř ledviny – <strong>sinus renalis</strong>.</li>
</ul>
<h3>Nefron</h3>
<ul>
<li>Základní funkční (a mikroskopicky i stavební) jednotka ledviny</li>
<li>Začíná jako <strong>corpusculum renale </strong>složené z&nbsp;<strong>glomerulu </strong>a <strong>Bowmanova pouzdra (capsula glomeruli)</strong></li>
<li>Z tělíska vystupuje <strong>tubulus renalis, </strong>na němž rozlišujeme několik částí:<br /><strong>- tubulus proximalis<br /></strong><strong>- Henleova klička<br />- tubulus distalis</strong>, který skrze <strong>tubuli colligentes </strong>a <strong>ductus papillares </strong>ústí na ledvinné pyramidě</li>
</ul>
<h3>Stavba ledvin</h3>
<p>Ačkoliv je bližší stavba spíše záležitost histologie, hodí se většinu pojmů znát už pro anatomii.</p>
<ul>
<li><strong>Capsula fibrosa&nbsp;</strong>- tenký vazivový obal na povrchu ledviny</li>
<li><strong>C</strong><strong>ortex&nbsp;</strong>- vnější vrstva, kde se nachází proximální a distální tubuly</li>
<li><strong>C</strong><strong>olumnae renales&nbsp;</strong>- vycházejí z kůry směrem do nitra ledviny.&nbsp;Oddělují jednotlivé ledvinné pyramidy</li>
<li><strong>Medulla&nbsp;</strong>- vnější vrstva tvořená Henleovými kličkami a sběracími kanálky. Vytváří struktury nazývané <strong>pyramides renales</strong></li>
<li><strong>P</strong><strong>apillae renales</strong>&nbsp;- na vrcholu pyramid. Složeny z&nbsp;několika <strong>foramina papillaria</strong>, do nichž vyúsťují <strong>ductus papillares</strong></li>
<li><strong>Radii medullares&nbsp;</strong>- četné tenké proužky vybíhající z dřeně do kůry</li>
<li><strong>Renculus/</strong><strong>lobus renalis&nbsp;</strong>- pyramida s přilehlým úsekem kůry</li>
</ul>
<h3>Cévní zásobení</h3>
<p>K&nbsp;ledvinám přichází krev cestou <strong>a. renalis</strong></p>
<ul>
<li>A. renalis se v&nbsp;místě hilu rozděluje na <strong>r. retropelvicus </strong>(někde označovaný posterior) a zpravidla <strong>4</strong> <strong>rr. anteriores<br /></strong><em><strong>- Klinická poznámka</strong>: Ledviny se podle těchto větví tepny dělí každá na 5 segmentů (pro zkoušku z anatomie na LF MU není třeba tyto segmenty znát)</em></li>
<li>Z předních i zadních větví dále odstupují <strong>aa. lobares</strong>, které se dále dělí na <strong>aa. interlobares</strong>. Z&nbsp;nich pod pravým úhlem odstupují <strong>aa. arcuatae</strong></li>
<li>Z aa. arcuatae odstupují <strong>vasa afferentia</strong>, které dávají za vznik glomerulům, ze kterých vycházejí jako <strong>vasa efferentia</strong>.&nbsp;<br />- <strong>vasa efferentia</strong> vytváří peritubulární kapilární řečiště (konkrétně arteriální portální řečiště)</li>
<li>Žíly ve většině doprovází tepny</li>
</ul>
<h3>Obaly</h3>
<p>Kvůli obrovskému prokrvení jsou ledviny poměrně dobře chráněny:</p>
<ul>
<li><strong>Capsula adiposa</strong></li>
<li>Na ni naléhají&nbsp;<strong>fasciae renalis</strong>&nbsp;- lze je rozdělit na 2 listy:<strong>&nbsp;lamina prerenalis a lamina retrorenalis (s. Zuckerkandeli)</strong>. Oba listy&nbsp;jsou srostlé tak, že připomínají zvon, tedy jedinou otevřenou stěnu najdeme kaudálně</li>
<li><strong>Corpus adiposum pararenale&nbsp;</strong>- tuková vrstva kolem celého obalu</li>
</ul>
<h2>Calices renales et pelvis renalis</h2>
<p>Tento systém představuje začátek vývodních cest močového systému:</p>
<ul>
<li><strong>Calices renales minores&nbsp;</strong>- nasedají na papillae renales (do 14 v&nbsp;každé ledvině)</li>
<li><strong>Calyces renales majores&nbsp;</strong>- vznikají spojením dvou až tří&nbsp;menších kalichů <br />(nejčastěji 3: <strong>superior, medius et inferior</strong>)</li>
<li><strong>P</strong><strong>elvis renalis&nbsp;</strong>- jednotlivé kalichy propojené dohromady<br /><em><strong>- Klinické poznámka</strong>: Je dobré si zapamatovat maximální objem ledvinné pánvičky, který bývá kolem <strong>8 ml</strong>. Setkáváme se ovšem ale s&nbsp;jiným pojmem, a to tzv. <strong>chirurgickou kapacitou pánvičky</strong>, která činí <strong>5 ml</strong>.&nbsp;Pokud je kapacita překročena, dotyčný jedinec už pociťuje bolest.</em></li>
</ul>
<h2>Ureter</h2>
<p>Močovod představuje pokračování ledvinné pánvičky probíhající retroperitoneem, které končí ústím do močového měchýře.</p>
<ul>
<li>Rozdělujeme ho na:&nbsp;<br /><strong>- pars abdominalis </strong>(v retroperitoneu)<br /><strong>- pelvica </strong>(v malé pánvi)<br /><strong>- intramuralis </strong>(ve stěně močového měchýře)</li>
<li>Za svého průběhu kříží: vasa testicularia/ovarica, n. genitofemoralis, <strong>vasa iliaca communis vlevo, vasa iliaca externa vpravo</strong> a ductus deferens/a. uterina.</li>
<li>3 zúžená místa<br />- u výstupu z ledvinné pánvičky<br />- v místě křížení s&nbsp;vasa iliaca<br />- pars intramuralis (ústí do močového měchýře)</li>
</ul>
<h2>Vesica urinaria</h2>
<p>Močový měchýř je dutý orgán, jehož funkcí je ukládat moč do doby, než nastane vhodná chvíle pro její vyloučení z&nbsp;těla. Najdeme jej v&nbsp;oblasti <strong>malé pánve</strong>. Pokud je prázdný, nachází se <strong>subperitoneálně</strong>, při větší náplni <strong>preperitoneálně</strong>.</p>
<ul>
<li><strong>Fundus</strong>&nbsp;- oploštělá část směřující dozadu a dolů (u muže k&nbsp;rectu, u ženy k&nbsp;děloze a vagině)</li>
<li><strong>Cervix</strong>&nbsp;- zůžení kaudálním směrem,<strong>&nbsp;</strong>z&nbsp;něhož vystupuje urethra</li>
<li><strong>Apex&nbsp;</strong>- směřuje vpřed a nahoru</li>
<li><strong>Corpus&nbsp;</strong>- tělo měchýře</li>
<li>Uvnitř najdeme <strong>3 otvory</strong>: <strong>2x</strong> <strong>ostium uretericum </strong>a <strong>ostium urethrae internum&nbsp;</strong>(opatřeno <strong>uvulou</strong>)</li>
<li><strong>Plica interureterica&nbsp;</strong>- řasa mezi ústími močovodů<br />- za ní se sliznice mírně prohlubuje a vytváří <strong>fossa retrotrigonalis</strong></li>
<li><strong>Bellovy snopce&nbsp;</strong>- mezi ústím močovodu a uretry<br />- podobně jako u plica interureterica je sliznice při okrajích těchto řas mírně vkleslá a vytváří <strong>fossae paratrigonales</strong></li>
<li><strong>Trigonum vesicae&nbsp;</strong>- část sliznice mezi výše zmíněnými řasami (sliznice je zde hladká)</li>
</ul>
<h3>Svalovina</h3>
<p>Ve stěně močového měchýře najdeme několik vrstev svaloviny, ovšem pro anatomii nám bude stačit si zapamatovat pojem <strong>m. detrusor</strong>. Je to&nbsp;souhrnné označení veškeré svaloviny, jejíž kontrakce způsobuje vyprazdňování mechýře.</p>
<p>V&nbsp;oblasti trigona najdeme ještě <strong>m. trigonalis</strong>, který napomáhá otevírání všech třech ústí.</p>
<h3>Fixace</h3>
<p>Močový měchýř je poměrně pevně fixován ve své pozici</p>
<ul>
<li>K&nbsp;os pubis jej poutají <strong>ligg. pubovesicalia</strong></li>
<li>Dorsálně je pak spojen:<br />- s&nbsp;rectem u mužů:&nbsp;<strong>ligg. rectovesicalia<br /></strong>- s&nbsp;dělohou u žen:&nbsp;<strong>ligg. vesicouterina<br /></strong>- od obou struktur bývá měchýř oddělen vazivovou přepážkou:&nbsp;<br /><strong>septum rectovesicale/vesicovaginale</strong></li>
</ul>
<p>Topografické prostory budou probrány v&nbsp;kapitole věnující se topografii pánve.</p>
<h2>Urethra feminina</h2>
<p>Ženská urethra je podstatně kratší než mužská a narozdíl od ní je skoro rovná.</p>
<ul>
<li><strong>Ostium urethrae interum </strong>-<strong>&nbsp;</strong>ústí z močového měchýře</li>
<li><strong>Ostium urethrae externum&nbsp;</strong>-&nbsp;v&nbsp;oblasti vestibulum vaginae, kde vyzdvihuje tzv. <strong>papilla urethralis.</strong></li>
<li>Ženskou močovou trubici si můžeme rozdělit na 3 úseky <br />-&nbsp;<strong>pars intramuralis </strong>(ve stěně měchýře)<br />-&nbsp;<strong>pelvica </strong>(po diaphragma urogenitale)<strong>&nbsp;<br /></strong>-<strong> perinealis&nbsp;</strong></li>
<li>V&nbsp;jejím průběhu najdeme 2 svěrače, které kontrolují mikci (močení):<br /><strong>- m. sphincter urethrae internus</strong>: tvořen hladkou svalovinou močového měchýře a jeho funkce je poměrně zanedbatelná<br /><strong>- m. sphincter urethrae externus</strong>:&nbsp;ze svaloviny příčně pruhované (= ovládán vůlí) díky němuž jsme schopni odložit mikci až na chvíli k&nbsp;tomu vhodnou</li>
</ul>
<h2>Urethra masculina</h2>
<p>Viz.: Mužský pohlavní systém</p>]]></content:encoded>
			<image>
    				<url>https://www.f4anatomy.cz/</url>
			</image>
		</item>
		
	
</channel>
</rss>