MUSCULUS MASSETER

Origo: dolní okraj arcus zygomaticus, dělí se na část povrchovou a hlubokou (obě části se před úponem spojují)

• Pars superficialis – jde z přední a střední části arcus zygomaticus, tyto snopce směřují šikmo dolů a dozadu
• Pars profunda – Vychází z části střední a zadní arcus zygomaticus, zde snopce směřují dolů a dopředu

Insertio: tuberositas masseterica – zevní strana ramus mandibulae

Functio: přitahuje dolní čelist k horní čelisti

• Pars superficialis mírně posouvá čelist směrem dopředu

Inervatio: n. massetericus – větev n. trigeminus (V.)

Cévní zásobení: a. masseterica, a. transversa faciei

MUSCULUS TEMPORALIS

Vyplňuje fossa temporalis

Origo: linea temporalis inferior, fascia temporalis

• Svalové snopce směřují dolů a tvoří mohutnou šlachu

Insertio: processus coronoideus mandibulae

Functio: zdvih dolní čelisti, zadní část svalu táhne mandibulu dozadu

Inervatio: n. trigeminus

Cévní zásobení: aa. temporales profundae, a. temporalis media

MUSCULUS PTERYGOIDEUS LATERALIS

Má 2 hlavy – horní a dolní 

Origo: 

• Caput superius – facies infratemporalis alae majoris, crista infratemporalis – obě struktury na os sphenoidale
• Caput inferius – zevní plocha lamina lateralis processus pterygoidei

 Insertio:

• Caput superius – úpon na ventromediální plochu čelistního kloubu a na jeho discus

• Caput inferius -  úpon ve fovea pterygoidea

Functio:

• Jednostranný stah: posun čelisti k protilehlé straně
• Oboustranný stah: posun čelisti dopředu

Inervatio: n. trigeminus (V.)

Cévní zásobení: rr. pterygoidei arteriae maxillaris

MUSCULUS PTERYGOIDEUS MEDIALIS

Origo: fossa pterygoidea ossis sphenoidalis

snopce svalu směřují dozadu a dolů

Insertio: tuberositas pterygoidea mandibulae

Functio: 

• Jednostranný stah: posun mandibuly k protilehlé straně
• Oboustranný stah: táhne mandibulu dopředu a přitahuje ji nahoru

Inervatio: n. trigeminus

Cévní zásobení: rr. pterygoidei arteriae maxillaris, aa. alveolares

Pro začátek si ji můžeme představit jako letící vosu, na které lze rozlišit celkem 5 základních částí – tělo, velká a malá křídla a křídlovité výběžky.

Corpus ossis sphenoidalis

• Sella turcica – struktura, která ční do střední jámy lební a je složena z několika částí 
  
  • Tuberculum sellae – menší hrbolek rostrálně
  • Fossa hypophysialis – vlastní jamka, ve které je uložena hypofýza
  • Dorsum sellae – hrbolek tvořící zadní ohraničení, který po stranách vybíhá v processus clinoidei post.
• Sulcus caroticus – otisk a. carotis int. po bocích sella turcica, laterálně tento žlábek v zadním úseku ohraničuje drobné vyvýšení – lingula sphenoidalis
• Sulcus praechiasmaticus – žlábek před tuberculum sellae, v němž se kříží nn. Optici
• Sinus sphenoidalis – dutina uvnitř těla klínové kosti
• Septum sinuum sphenoidalium – přepážka, která nám tuto dutinu rozděluje na 2 nesymetrické poloviny, ventrálně pokračuje jako crista sphenoidalis a kaudálně jako rostrum sphenoidale, na které nasedá vomer
• Apertura sinus sphenoidalis – otvor, kterým tato dutina komunikuje s okolím, patrná při pohledu zpředu
• Concha sphenoidalis – kostěná struktura, která částečně překrývá tento otvor (překrývá, ale neuzavírá)
  Rostrum sphenoidale – zřetelný hřeben na spodní ploše těla kosti, který se spojuje s alae vomeris    
• Processus vaginalis – drobný výběžek na rozhraní těla a processus pterygoidei, kolem kterého se nachází dva mělké žlábky:
  
  • sulcus palatovaginalis (laterálně) – při spojení os sphenoidale s processus sphenoidalis ossis palatini zde vzniká canalis palatovaginalis, který spojuje fossa pterygopalatina s nosohltanem
  • sulcus vomerovaginalis (mediálně) – nasedají na něj křídla vomeru 

Alae minores ossis sphenoidalis

• Fissura orbitalis superior – otvor mezi alae minores et majores pro komunikaci mezi fossa cranii media a orbitou
• Canalis opticus – otvor pro prostup n. opticus a a. ophtalmica do očnice, pokračování sulcus praechiasmaticus
• Processus clinoideus anterior – výběžek při odstupu křídel směrem k sella turcica, důležitý pro úpon jedné z duplikatur dura mater – tentorium cerebelli

Alae majores ossis sphenoidalis

Mají celkem 5 ploch:

• Facies cerebralis – kraniálně, obrácena na basis cranii int.
• Facies temporalis – laterálně, otočená do fossa temporalis a pomocí crista infratemporalis oddělená od následující
• Facies infratemporalis – laterokaudálně, opět přivrácené do stejnojmenné fossa infratemporalis
  Spina ossis sphenoidalis - velmi výrazný laterální výbežek facies infratemporalis  
• Facies orbitalis – ventrálně, podílí se na stavbě laterální stěny očnice
• Facies maxillaris – ventrokaudálně, tvoří zadní stěnu fossa pterygopalatina

A tři velmi důležité otvory:

• Foramen rotundum - spojuje fossa cranii media s fossa pterygopalatina, do které se takto dostává n. maxillaris (je nejkulatější a při pohledu shora nejvíce rostrálně)
• Foramen ovale, nímž vychází z lebky n. mandibularis, který se tak dostává do fossa temporalis (oválný a při pohledu shora za foramen rotundum)
• Foramen spinosum - nejmenší ze všech tří otvůrků, nímž se do lebky dostává a. meningea media společně s r. tentorius n. mandibularis

Variabilně se vyskytují i 2 další otvory – foramen venosum Vesalii (pro emissarium) a foramen petrosum Arnoldi/canaliculus innominatus (pro n. petrosus minor, který jinak probíhá foramen ovale).

Processus pterygoidei

• Lamina medialis – mediální ploténka tohoto výběžku (začíná na ní m. pterygoideus medialis)
• Lamina lateralis – laterální ploténka tohoto výběžku (začíná na ní m. pterygoideus lateralis)
• Hamulus pterygoideus – háček na kaudálním konci lamina medialis, obtáčí se kolem něj m. tensor veli palatini
• Incisura pterygoidea – zářez mezi laminami ventrálně
• Fossa pterygoidea – jamka mezi laminami dorzálně
• Fossa scaphoidea – drobnější jamka nad předešlou, odstup m. tensor veli palatini
• Canalis pterygoideus – kanálek při odstupu processus pterygoidei, kterým prochází n. et vasa canalis pterygoidei (z fossa pterygopalatina do fossa cranii media)

Canaliculus chordae tympani

– kanálek pro větev n. facialis (chorda tympani), který probíhá zezadu dopředu (dorsoventrálně)

• Jeho průběh můžeme rozdělit na tři části:
  - Canaliculus chordae tympani posterior – propojuje canalis n. facialis a středoušní dutinu (kromě chorda tympani zadní kanálek obsahuje jednu z tepen zásobujících středoušní dutinu – a. tympanica posterior)
• Část procházející středoušní dutinou – tady chorda tympani prochází jako samostatný a dobře rozpoznatelný nerv
• Canaliculus chordae tympani anterior – Propojuje středoušní dutinu a fossa infratemporalis, kam chorda tympani ústí skrze fisura petrotympanica
  - Kromě chorda tympani zadní kanálek obsahuje jednu z tepen zásobujících středoušní dutinu – a. tympanica anterior
  - Chorda tympani je větev n. facialis, která přivádí parasympatickou inervaci ke ganglion submandibulare

Canaliculus tympanicus

– začíná ve fossula petrosa a ústí do středoušní dutiny

• Obsah kanálku:
  - N. tympanicus – větev n. glossopharyngeus, která se z něj odděluje po výstupu n. glossopharyngeus z foramen jugulare a vstupuje do středoušní dutiny, kde na promontoriu přechází v plexus tympanicus, nervus tympanicus dále pokračuje jako nervus petrosus minor (Jacobsonova anastomóza)
  - A. tympanica inferior – další tepna vyživující středoušní dutinu

Canaliculus cochleae/aquaeductus cochleae/ductus perilymphaticus

– kostěný kanál spojující perilymfatický prostor a subarachnoideální prostor

• Apertura interna se nachází v labyrinthus osseus auris internae
• Apertura externa se nachází na facies inferior partis petrosae
• Obsahuje perilymfu a vena aquaeductus cochleae

OBRÁZEK

Canaliculus/aquaeductus vestibuli

– kostěný kanálek obsahující výchlipku blanitého labyritnu vnitřního ucha (ductus endolymphaticus), který je zakončený jako rozšířený slepý saccus endolymphaticus

• Apertura interna se nachází v labyrinthus osseus auris internae
• Apertura externa se nachází na facies posterior partis petrosae
• Obsahuje endolymfu

OBRÁZEK

Canalis nervi facialis

– “složitý jak parní mlátička”

• Vstupuje do os temporale na fundus meatus acustici interni, ve ventrokraniální čtvrtině – area nervi facialis
• Vystupuje ve foramen stylomastoideum – mezi processus mastoideus a processus styloideus
• Průběh:
  - Zjednodušeně: nervus facialis jde kolmo na osu pyramidy (rostrolaterálně), zahne a jde rovnoběžně s osou pyramidy (okcipitolaterálně), nakonec ještě jednou zatočí, míří kolmo dolů (kaudálně) a ve foramen stylomastoideum udělá spánkové kosti "pápá“.
  - Malinko složitěji: Po vstupu skrz fundus meatus acustici interni se po chvíli poprvé ohne a vytvoří geniculum ("kolínko“ – které obsahuje ganglion geniculi, což je senzorické ganglion n. facialis), kde vydává nervus petrosus major, běží dál podél paries labyrinthicus středoušní dutiny (prominentia canalis nervi facialis), poté se ohne podruhé. Druhému ohnutí se anatomicky nijak neříká, takže jenom ohnutí. Při sestupu k foramen stylomastoideum vydává 2 větve: nervus stapedius (vstupuje do eminentia pyramidalis jdoucí k musculus stapedius) a chorda tympani, která vstupuje do středoušní dutiny skrze canaliculus chordae tympani posterior

Po vydání větví nerv opouští spánkovou kost a vystupuje ve foramen stylomastoideum

• Úseky:
  - Pars labyrinthica – probíhá nad vnitřním uchem/nad kostěným labyrintem
  - Pars tympanica – probíhá nad středoušní dutinou
  - Pars mastoidea – sestupuje v zadní straně středoušní dutiny (paries mastoideus)
• Směry průběhu nervu:
  - Rostrolaterálně – pars labyrinthica
  - Okcipitolaterálně – pars tympanica
  - Kaudálně – pars mastoidea

Canalis nervi petrosi majoris  

• kanál spojující canalis nervi facialis a fossa cranii media
• Jeho obsahem je n. petrosus major, který je větví n. facialis a vede parasympatickou informaci do ganglion pterygopalatinum ve fossa pterygopalatina (skrz canalis pterygoideus) a přivádí senzoriku (chuť) do ganglion geniculi  
• Kanál vyúsťuje na facies anterior partis petrosae skrze hiatus do sulcus nervi petrosi majoris

Canalis nervi petrosi minoris

• kanál spojující středoušní dutinu a fossa cranii media
• Jeho obsahem je n. petrosus minor – parasympatický nerv (může být doplněný o sympatickou složku z plexus tympanicus), který je pokračováním n. tympanicus, který se skrz foramen ovale dostává do infratemporální jámy ke ganglion oticum
• Kanál vyúsťuje na facies anterior partis petrosae skrze hiatus do sulcus nervi petrosi minoris  

Canaliculus mastoideus

– malý, nenápadný kanálek s velkým významem („Malý kašpárek, který hraje velké divadlo.“ :D)

• Začíná ve fossa jugularis jako mělký žlábek
• Vystupuje ve fissura tympanomastoidea
• Obsah: ramus auricularis nervi vagi – jde do ušního boltce a do zevního zvukovodu
  - Může se podráždit např. při čištění uší, to se projeví jako škrábání/lechtání na patře a jelikož se jedná o větev nervus vagus, tak může podráždit i srdce.

Canalis caroticus

– “obr mezi kanálky” (průměr až 1 cm)

• Apertura externa canalis carotici – na facies inferior mezi fossa jugularis a fossa mandibularis
• Apertura interna canalis carotici – u apexu pyramidy
• Obsah:
  - Arteria carotis interna – cestou kanálem se zalomí o 90 stupňů
  - Plexus caroticus internus – sympatická nervová pleteň kolem a. carotis interna
  - Plexus venosus caroticus internus – žilní pleteň kolem 

Canaliculi caroticotympanici

– "odbočka” canalis caroticus

• Začíná v ohbí canalis caroticus
• Končí ve středoušní dutině
• Obsah:
  - Tepenné větve – rami caroticotympanici z arteria carotis interna
  - Nervi caroticitympanici z plexus caroticus internus

Canalis musculotubarius

- “bipolární kanál”, protože má 2 polokanály, které jsou rozděleny pomocí septum canalis musculotubarii

• Vstup do kanálu je vedle canalis caroticus
• semicanalis tubae auditivae - polokanál obsahující tuba auditiva (Eustachova trubice), propojuje nosohltan se středoušní dutinou
• semicanalis musculi tensoris tympani – obsahuje musculus tensor tympani, tzv. napínač bubínku, povede do středouší a upíná se zevnitř na bubínek
  - Význam svalu: Vyjdu z koncertu a neslyším. Proč? Protože se mi aktivoval reflex napínače bubínku: sval svou kontrakcí více napne bubínek, aby méně přenášel hluk a chránil tak vnitřní ucho před poškozením (tzv. tympanický reflex). V tišším prostředí za chvíli povolí.

OBRÁZEK

Orientace kosti: Kost si vezmu tak, abych měl processus zygomaticus na laterální straně a jeho konec (spoj s processus temporalis ossis zygomatici) nasměruji ventrálně a squama ossis temporalis bude čnít nahoru.

Os temporale dělíme na 4 části:

• Pars petrosa
• Pars tympanica
• Pars squamosa
• Pars mastoidea + processus styloideus

Dutiny spánkové kosti:

- Středoušní dutina (cavitas tympani/bubínková dutina) - schematicky má tvar krychle (blíže si ji popíšeme u anatomie středního ucha)

• Antrum mastoideum + cellulae mastoideae
• Tuba auditiva

- Vnitřní ucho (labyrinthus osseus auris internae)

• Rovnovážné ústrojí
• Sluchové ústrojí

- „Kanálky temporálky” - na ty máme samostatný článek tady

- Cellulae mastoideae - vzduchem vyplněné dutinky v processus mastoideus, které jsou od sebe navzájem oddělené kostní přepážkou a vyúsťují do antrum mastoideum.

Pars petrosa/pyramis (skalní část)

 - Apex - hrot partis petrosae směřující ventromediálně, kolem kterého se nachází spousta důležitých struktur 

• Apertura interna canalis carotici - velký otvor, kterým ústí a. carotis interna do lebky (tato tepna je hlavním zdrojem krve pro koncový mozek/telencephalon a očnici)
• Canaliculi caroticotympanici - „odbočka do středouší“ z canalis caroticus
• Canalis musculotubarius – svalotrubicový kanál, který se skládá ze 2 částí (polokanálů), které jsou odděleny přepážkou – septum canalis musculotubarii
  - Semicanalis musculi tensoris tympani – polokanál napínače bubínku, který se upíná ve středouší na bubínek a vtlačuje ho dovnitř
  - Semicanalis tubae auditivae – polokanál sluchové (Eustachovy) trubice

Samotná pars petrosa má tvar čtyřboké pyramidy, jejíž báze je přiložená na processus mastoideus/pars mastoidea

Facies anterior partis petrosae

Jedna ze tří ploch pyramidy. Říkáme jí anterior kvůli jejímu (i když mírnému) sklonu dopředu (proto přední plocha a ne horní).

• Margo superior – tvoří okraj mezi facies anterior a facies posterior partis petrosae
  - Upíná se zde tentorium cerebelli (odděluje od sebe týlní lalok a mozeček)
• Impressio trigeminalis – vkleslina vzniklá otiskem ganglion trigeminale Gasseri, nachází se vepředu u apexu
• Tegmen tympani – strop středoušní (bubínkové) dutiny za impressio trigeminalis
• Eminentia arcuata – obloukovitá vyvýšenina, mediálně od tegmen tympani
  - Podkladem je canalis semicircularis anterior, který je součástí rovnovážného centra vnitřního ucha
• Sulcus nervi petrosi majoris – ventrálně u apexu, pokračuje vstupem hiatus nervi petrosi majoris do canalis nervi petrosi majoris
• Sulcus nervi petrosi minoris – ventrálně u apexu, pokračuje vstupem hiatus nervi petrosi minoris do canalis nervi petrosi minoris
  - Nervus petrosus minor probíhá laterálně – pomůcka na zapamatování: anglicky Lesser petrosal nerv = Laterálně
• Sulcus sinus petrosi superioris – žlábek na margo superior obsahující žilní splav

Facies posterior partis petrosae – míří mediodorsálně

- Porus acusticus internus – vstup do vniřního zvukovodu (největší otvor na facies posterior)

• Navazuje na meatus acusticus internus – Vnitřní zvukovod je kanál (doslovně přeloženo chodba), který začíná jako porus meatus acustici interni (vstup) na facies posterior partis petrosae. Pokračuje jako vlastní meatus acusticus internus a končí na dně (fundus meatus acustici interni)
• Probíhají zde dva hlavové nervy (n. facialis a n. vestibulocochlearis) a vasa labyrinthi
• Fundus meatus acustici interni – je zakončení/dno vnitřního zvukovodu
  - Je rozdělen napříč pomocí crista transversa a svisle (pouze v horní polovině) pomocí crista verticalis (klinicky „Bill´s bar“). Tímto způsobem rozdělí fundus na 4 kvadranty:

1. Area nervi facialis – obsahuje n. facialis, který tudy pokračuje do canalis nervi facialis přes introitus canalis nervi facialis 
2. Area vestibularis superior – obsahuje nervus utriculoampullaris, který vede k utriculu a k ampulím polokruhovitých kanálků
3. Area vestibularis inferior – obsahuje nervus saccularis, který míří k sacculu
4. Area cochlearis – obsahuje nervus cochlearis vedoucí do hlemýždě přes tractus spiralis foraminosus
   
   - Foramen singulare – samostatný otvůrek dole vzadu, který obsahuje nervus ampullaris superior vedoucí k zadnímu polokruhovitému kanálku¨

- Fossa subarcuata – těsně pod margo superior a eminentia arcuata (v menším procentu případů se zde nachází vena subarcuata, přes kterou se může šířit zánět)
- Apertura externa canaliculi vestibuli – maličký kanálek běžící do vnitřního ucha (vestibula)
- Sulcus sinus petrosi inferioris – žlábek pro žilní splav probíháhající po margo inferior

Facies inferior partis petrosae

• Processus mastoideus – vzniká tahem musculus sternocleidomastoideus a je později pneumatizován (= vyplněn dutinkami)
• Processus styloideus – jeden ze čtyř processus styloideus v těle, kde začínají různé svaly a vazy hlavy, které se souhrnně označují jako septum styloideum
• Foramen stylomastoideum – otvor mezi processus mastoideus a processus styloideus pro odstup sedmého hlavového nervu (konečná část canalis nervi facialis) a průchod arteria stylomastoidea (zásobuje středoušní dutinu)
• Fossa jugularis – dohromady s incisura jugularis ossis occipitalis tvoří foramen jugulare
  - Obsah foramen jugulare: nervi craniales IX, X, XI + vena jugularis interna + arteria meningea posterior
• Canaliculus mastoideus – na fossa jugularis začíná jako maličký žlábek, který vystupuje ven ve fissura tympanomastoidea
  - Obsah: ramus auricularis nervi vagi (můžeme ho podráždit např. při čištění uší → škrábání/lechtání na patře)
• Apertura externa canalis carotici – vstup arteria carotis interna do lebky
• Fossula petrosa – drobná jamka mezi apertura externa canalis carotici a fossa jugularis (začíná zde canaliculus tympanicus)
• Apertura externa canaliculi cochleae – trojúhelníkovitý otvor mediálně od fossula petrosa, vede do hlemýždě (v kanálku se vstřebává perilymfa)
  - Obsah: vena aquaeductus cochleae
• Incisura mastoidea – zářez u processus mastoideus, úpon venter posterior musculi digastrici
• Sulcus arteriae occipitalis – vedle incisura mastoidea
• Foramen mastoideum – vstup emissaria do lebky 
  - Emissarium – kanálek pro vena emissaria mastoidea, která spojuje extrakraniální a intrakraniální žíly

Facies ventrobasalis partis petrosae – Plocha, která směřuje do středoušní dutiny (byla by vidět až po odstranění pars tympanica). Tvoří přepážku mezi středním a vnitřním uchem (paries labyrinthicus caviatis tympani)

• Promontorium – oblé vyklenutí podmíněné prvním závitem kostěného hlemýždě/cochlea (labyrinthus osseus auris internae)
  - Nachází se na něm sulcus tympanicus obsaující n. tympanicus
  - Fenestra vestibuli/ovalis – navazuje na scala vestibuli  
  - Fenestra cochleae/rotunda – navazuje na scala tympani

Pars tympanica – kornoutovitě stočený zevní zvukovod

• Porus acusticus externus – vstup do zevního zvukovodu
• Meatus acusticus externus – kostěný zevní zvukovod
• Sulcus tympanicus – kruhová rýha pro zasazení anulus tympanicus (vazivové zesílení bubínku, které ho drží na kosti)
• Spina tympanica major et minor – malé trny na horní straně sulcus tympanicus
• Incisura tympanica – vykousnutí mezi spinami, nachází se zde pars flaccida bubínku
• Vagina processus styloidei – vyklenutí dolního mediálního okraje pars tympanica, která obaluje processus styloideus

Pars squamosa – šupině podobná plochá část kosti spánkové na které rozlišujeme facies cerebralis a facies externa

• Sulcus arteriae temporalis mediae – žlábek přímo na facies cerebralis partis squamosae
• Processus zygomaticus – velký výběžek, který se spojí s processus temporalis ossis zygomatici a tvoří arcus zygomaticus (processus zygomaticus ze 2/3)
• Crista supramastoidea – pokračuje z processus zygomaticus okcipitálně
• Foveola suprameatica (klinicky: trigonum Maceweni [Mekjůvený] – nachází se pod crista supramastoidea, při odsekání této části se dostaneme do bubínkové (středoušní) dutiny
• Spina suprameatica (Henleův trn) – malý nepodstatný výběžek pod foveola suprameatica
• Fossa mandibularis – ventrálně od porus acusticus externus, jamka pro skloubení s caput mandibulae (articulatio temporomandibularis)
• Tuberculum articulare – chrupavkou povlečený výběžek před fossa mandibularis, součást articulatio temporomandibularis

Fissurae – uvnitř jamky pro čelistní kloub nacházíme „obrácené Y“, kde se setkávají 3 části os temporale
(pars tympanica, pars squamosa a pars petrosa). Pars petrosa zde vyčnívá pouze kousíček, jako špička jazyka sevřená mezi rty. Prostory mezi kostmi se nazývají fissury

• Fissura tympanosquamosa – nic neobsahuje, je zde pouze vazivo
• Fissura petrosquamosa – nic neobsahuje, je zde pouze vazivo
• Fissura petrotympanica – obsahuje: chorda tympani (větev sedmého hlavového nervu) + vasa tympanica anteriora + ligamentum mallei anterius
• Fissura tympanomastoidea – za vstupem do zevního zvukovodu mezi pars tympanica a processus mastoideus, končí zde canaliculus mastoideus (r. auricularis nervi vagi)