PŘEDNÍ SKUPINA SVALŮ

tuto skupinu dělíme na 3 vrstvy, dle hloubky jejich uložení a sice na:

• Povrchovou
• Prostřední
• Hlubokou

POVRCHOVÁ VRSTVA

MUSCULUS PRONATOR TERES

- Nejkratší sval této skupiny

Origo:

• Caput comunne (humerale) - epicondylus medialis humeri 
• Caput ulnare - processus coronoideus ulnae

Insertio: laterální plocha střední části radia

Functio: pronace předloktí

Inervatio: n. medianus (C6-C7)

Cévní zásobení: rr. musculares aa. brachialis, ulnaris et radialis

MUSCULUS FLEXOR CARPI RADIALIS

- leží nejvíc laterálně ze všech flexorů předloktí

Origo: Caput comunne - epicondylus medialis humeri

Insertio: báze 2. a 3. metakarpu 

Functio: flexe předloktí a radiální dukce 

Inervatio: n. medianus (C6-C8)

Cévní zásobení: a. radialis

MUSCULUS FLEXOR CARPI ULNARIS 

- jediná sval ventrální skupiny, který není inervován n. medianus

Origo: 

Caput comunne - epicondylus medialis humeri

Caput ulnare - Olecranon ulnae 

Insertio: přes os pisiforme šlachá přechází do lig. pisohamatum a lig. pisometacarpeum

Functio: flexe ruky + ulnární dukce

Inervatio: n. ulnaris (C8-Th1)

Cévní zásobení: a. bracialis, aa. colaterales ulnares

MUSCULUS PALMARIS LONGUS

- krátké bříško a dlooouhá šlacha 

Origo: Caput comnne - epicondylus medialis humeri

Insertio: Aponeurosis palmaris

Functio: flexe ruky + NAPÍNÁ dlaňovou aponeurózu

Inervatio: n. medianus (C7-C8)

Cévní zásobení: a. radialis

STŘEDNÍ VRSTVA

MUSCULUS FLEXOR DIGITORUM SUPERFICIALIS

Origo:

• Caput humerale (NENÍ caput comunne) - epicondylus medialis humeri 
• Caput radiale - přední část proximálního radia

Insertio:

• střední články tříčlánkových prstů
• šlacha se před úponem rozštěpí a upne se na oba kraje článku
• to dá vznik chiasma tendineum (křížení šlach hlubokého a povrchového ohybače prstů)

Functio: ohýbá střední články prstů II až V

Inervatio: n. medianus (C7-Th1)

Cévní zásobení: a. radialis, a. ulnaris

HLUBOKÁ VRSTVA

MUSCULUS FLEXOR DIGITORUM PROFUNDUS

Origo:

• Membrana interossea antebrachii
• Střední část proximální ulny

Insertio: 

• Distální články tříčlánkových prstů
• Šlacha prochází vidlicí z m. flexor digitorum spf. a vytváří tak překřížení šlach, zvané CHIASMA TENDINEUM

Functio: flexe distálních článků prstů II až V

Inervatio:

• n. medianus pro 2. a 3. prst (C6-C8)
• n. ulnaris pro 4. a 5. prst (Th1)

Cévní zásobení: a. ulnaris

MUSCULUS FLEXOR POLLICIS LONGUS

Origo: 

• Přední strana radia
• membrana interossea antebrachii

Insertio: Distální článek palce

Functio: ohýbá palec

Inervatio: n. medianus (C6-C8)

Cévní zásobení: a. interosea ant., a. radialis, a. ulnaris

MUSCULUS PRONATOR QUADRATUS

Origo: Dolní část přední plochy ulny

Insertio: Dolní část přední plochy radia

Functio: pronace předloktí

Inervatio: n. medianus (C6-C8)

Cévní zásobení: a. interossea anterior

CANALIS CARPI 

= útvar mezi eminentia carpi radialis et ulnaris přepažen retinaculum flexorum 

Dělíme na: 

Část radiální 

• m. flexor carpi radialis

Část ulnární 

• m. flexor digitorum superficialis
• m. flexor digitorum profundus
• m. flexor pollicis longus 
• NERVUS MEDIANUS

LATERÁLNÍ SKUPINA

MUSCULUS BRACHIORADIALIS

- Uložen nejlaterálněji na předloktí a začíná nejvíc proximálně na humeru

Origo: laterální strana humeru nad epicondylus lateralis humeri

Insertio: Processus styloideus radii

Functio: flexe v loketním kloubu + pronace i supinace radia

Inervatio: n. radialis (C5-C7)

Cévní zásobení: a. collateralis radialis, a. recurrens radialis

MUSCULUS EXTENSOR CARPI RADIALIS LONGUS

- má výrazně delší šlachu než bříško

Origo: těsně nad epicondylus lateralis

Insertio: dorzální strana báze 2. metakarpu 

Functio: pomáhaá flexi v loketním kloubu, extenze ruky a radiální dukce 

Inervatio: n. radialis (C5-C7)

Cévní zásobení: a. recurrens radialis

MUCULUS EXTENSOR CARPI RADIALIS BREVIS

Origo: Epicondylus lateralis humeri

Insertio: dorz. strana báze 3. metakarpu

Functio: extenze ruky a radiální dukce 

Inervatio: n. radialis (C5-C7)

Cévní zásobení: a. recurrens radialis

MUSCULUS SUPINATOR

Origo:

• Epicondylus lateralis humeri
• Ligamentum anulare radii
• Crista m. supinatoris ulnae

Insertio: střední plocha radia

Functio: supinace předloktí

Inervatio: n. radialis (C6-C7)

Cévní zásobení: a. recurrens radialis, a. recurrens interossea

DORZÁLNÍ SKUPINA

tato skupina se dělí na vrstvu povrchovou a vrstvu hlubokou 

POVRCHOVÁ VRSTVA

MUSCULUS EXTENSOR CARPI ULNARIS

Origo: Epicondylus lateralis humeri 

Insertio: Báze 5. metakarpu

Functio: extenze ruky + ulnární dukce

Inervatio: n. radialis (C7-C8)

Cévní zásobení: a. interossea post.

*ulnární dukce je mnohonásobně větší než radiální, protože je mezi ulnou a karpálními kůstkami větší prostor, který je vyplněn pružným discus articularis

MUSCULUS EXTENSOR DIGITORUM

- sval se zhruba ve své polovině dělí na 4 šlachy, které procházejí pod retinaculum extensorum 

Origo: Epicondylus lateralis humeri

Insertio: Dorzální aponeuróza 

Functio: natahuje prsty, extenze ruky

Inervatio: n. radialis (C6-C8)

Cévní zásobení: a. interossea post.

MUSCULUS EXTENSOR DIGITI MINIMI

Origo: Epicondylus lateralis humeri 

Insertio: dorzální aponeuróza 5. prstu

Functio: natahuje malík 

Inervatio: n. radialis (C6-C8)

Cévní zásobení: a. interossea post.

HLUBOKÁ VRSTVA 

MUSCULUS ABDUCTOR POLLICIS LONGUS

- "šikanátor a sobec", co utlačuje ostatní a všechno chce jen pro sebe

Origo:

• dorzální strana radia
• dorzální stranaulny
• membrana interossea antebrachii

Insertio: báze 1. mertakarpu

Functio: odtahuje palec

Inervatio: n. radialis (C6-C7)

Cévní zásobení: aa. interossae ant. et post.

MUSCULUS EXTENSOR POLLICIS BREVIS

- nejvíc šikanovanej a utlačovanej, proto je z nich nejmenší

Origo:

• dorzální strana radia
• membrana interossea antebrachii

Insertio: dorzální strana báze proximálního článku palce

Functio: natahuje a lehoučce abdukuje palec

Inervatio: n. radialis (C6-C7)

Cévní zásobení: aa. interossae ant. et post.

MUSCULUS EXTENSOR POLLICIS LONGUS

Origo:

• dorzální strana ulny
• membrana interossea antebrachii

Insertio: dorzální strana distálního článku palce

Functio: natahuje palec a částečně abdukuje

Inervatio: n. radialis (C7-C8)

Cévní zásobení: aa. interossae ant. et post.

MUSCULUS EXTENSOR INDICIS

- tento sval na těle může sem tam chybět

Origo: 

• dorzální strana ulny
• membrana interossea antebrachii

Insertio: dorzální aponeuróza 2. prstu

Functio: extenze ukazováku

Inervatio: n. radialis (C7-C8)

Cévní zásobení: aa. interossae ant. et post.

Otázka za zlatého bludišťáka:

• Proč, když položím dlaň na stůl, zvednu malík a ukazovák víc než zbylé prsty?

Odpověď:

• Protože k tahu m. extensor digitorum přidám "pomocné extensory" m. extensor digiti minimi a m. extensor indicis 

FASCIA ANTEBRACHII

• je to pokračování fascia brachii
• nejsilnější v oblasti loketního kloubu
• v celém průběhu se z fascie odlučují septa, která tvoří se vsouvají mezi skupiny svalů na předloktí a tvoří jejich obaly
• po celém obvodu je fasice pevně spjata s povrchovými svaly
• proximálně srůstá s aponeurosis m. bicipitis brachii aka lacertus fibrosus
• distálně je fascie zesílena vlákny obemykající radiokarpální kloub 

Fasciálními septy jsou proximálně vytvořeny 3 fasciální prostory

• laterální - svaly laterální skupiny
• zadní - svaly dorzální skupiny
• přední - rozdělen na povrchovou a hlubokou část pro svaly přední skupiny 

P.S.: bude toho víc než jen bicák a tricák

PŘEDNÍ SKUPINA

MUSCULUS BICEPS BRACHII

= hlavní boule na mužském těle

Origo: 

• Caput longum - Tuberculum supraglenoidale scapulae

           šlacha procház ramenním kloubem a vkládá se do sulcus intertubercularis, ve kterém je obklopena vaginou synovialis intertubercularis

• Caput breve - processus coracoiudeus scapulae

Insertio:

Tuberositas radii

• od úponové šlachy se odpojuje část snopců zvaná aponeurosis m.bicipitis brachii aka lacertus fibrosus 

Functio: flexe v loketním kloubu a supinace předloktí

Inervatio: n. musculocutaneus (C5-C6)

Cévní zásobení: a. brachialis, a. axillaris

MUSCULUS CORACOBRACHIALIS

plochý sval, který je celou dobu zakryt tím skvostem (bicáčkem)

Origo: Processus coracoideus 

Insertio: Mediální plocha humeru, v pomyslném prodloužení crista tuberculi minoris

Functio: zdvihá paži a přitahuje ji k tělu

Inervatio: n. musculocutaneus (C5-C6)

Cévní zásobení: a. circumflexa humeri ant. et post.

MUSCULUS BRACHIALIS

leží pod bicepsem, takže nejde vidět, ale pokrývá přední stranu humeru

Origo: Přední strana distálního humeru 

Insertio: Tuberositas ulnae 

Functio: flexe předloktí, napíná kloubní pouzdro

Inervatio: n. musculocutaneus (C5-C6)

Cévní zásobení: aa. colaterales ulnares. a. brachialis

Fitness poznámky:

• cvičit m. brachialis se vyplatí, protože ze spodu nadzvedává biceps a dělá ho tak opticky větším
• podhmatem udělám více shybů, protože v supinaci k flexi m. brachialis přidám i flexi m. biceps brachii

ZADNÍ SKUPINA 

ikdyž je v zadní skupině pouze jeden sval (potažmo 2), dělá tento sval 2/3 paže

MUSCULUS TRICEPS BRACHII 

Origo:

• Caput longum - tuberculum infraglenoidale scapulae
• Caput laterale - zadní strana humeru NAD sulcus nervi radialis 
• Caput mediale - zadní strana humeru POD sulcus nervi radialis

       *když si nevzpomeneš, zatni a vyhmatej si to na sobě

Insertio: Olecranon ulnae

Functio: extenze předloktí 

Inervatio: n. radialis (C7-C8)

Cévní zásobení: a. profunda brachii, a. circumflexa humeri ant. et post.

MUSCULUS ANCONEUS

= vlastně 4.hlava tricepsu, ale říkat quadriceps brachii by bylo divný

Origo: Epicondylus lateralis humeri

Insertio: Olecranon ulnae 

Functio, Inervatio a cévní zásobení: viz m.triceps brachii

FASCIA BRACHII

nejsilnější ve střední třetině paže

v distální polovině vysílá mezi flexory a extensory dvě frontálně postavené přepážky - septum intermusculare mediale et laterale

Septum intermusculare laterale

• vychází od fascia brachii, která kryje laterální plochu paže
• zanoří se do hloubky a upevní se na tělo humeru od tuberositas deltoidea až k epicondylus lateralis

Septum intermusculare mediale

• je podstatně mohutnější než laterální septum 
• vychází z mediální části fascie a je zanořeno také do hloubky
• upíná se na mediální část humeru od úponu m. coracobrachialis až k epicondylus medialis

MUSCULUS DELTOIDEUS 

sval ve tvaru trojúhelníku pokrývající ramenní kloub

Origo: Clavicula, spina scapulae, acromion

Insertio: Tuberositas deltoidea humeri

Functio: 

• střední část - abdukce paže (hlavní funkce)
• přední část - předpažení a částečná pronace
• zadní část - zapažení a částečná supinace

Inervatio: n. axillaris (C5-C6)

Cévní zásobení: a. circumflexa humeri post., a. profunda brachii

MUSCULUS TERES MAJOR

v podstatě "útržek" m. latissimus dorsi

Origo: Angulus inferior scapulae

Insertio: Crista tuberculi minoris humeri

Functio: pronace paže a zároveň tah paže dozadu a směrem k trupu 

Inervatio: n. subscapularis (C5-C7)

Cévní zásobení: a. subscapularis

svaly rotátorové manžety

MUSCULUS SUPRASPINATUS

vyplňuje fossa supraspinata, od toho pochází i jeho název

Origo: Fossa supraspinata

Insertio: Tuberculum majus humeri

Functio: Abdukce paže + supinace

Inervatio: n. suprascapularis (C5-C6)

Cévní zásobení: a. suprascapularis, a. circumflexa scapulae

Zajímavost: koncová část šlachy srůstá se zadní stranou pouzra ramenního kloubu, při stahu svalu je pouzdro odtaženo => brání uskřinutí pouzdra

MUSCULUS INFRASPINATUS

vyplňuje fossa infraspinata, je to tedy analog předchozího svalu 

Origo: Fossa infraspinata

Insertio: Tuberculum majus humeri 

Functio: táhne paži dozadu + supinace

Inervatio: n. suprascapularis (C5-C6)

Cévní zásobení: a. suprascapularis, a. circumflexa scapulae

MUSCULUS SUBSCAPULARIS

vyplňuje celou fossa subscapularis

Origo: Fossa subscapularis

Insertio: Crista tuberculi minoris

Functio: Pronace paže, spoluúčast na addukci 

Inervatio: n. subscapularis (C5-C7)

Cévní zásobení: a. subscapularis

MUSCULUS TERES MINOR

Origo: Margo lateralis scapulae

Insertio: Tuberculum majus humeri 

Functio: supinace paže, tah paže dorzálně, odtahuje kloub. pouzdro ramene

Inervatio: n. axillaris (C5)

Cévní zásobení: a. circumflexa scapulae

FASCIAE 

FASCIA DELTOIDEA

má 2 listy

- Lamina superficialis

• tenčí
• pokrývá m. deltoideus zvenčí
• v sulcus deltoideopectoralis přechází do fascie pectoralis

- Lamina profunda

• mohutnější
• obklápí m. deltoideus a odděluje jej tak od ostatních svalů pletence
• přechází v fascii m. triceps brachii

FASCIA SUPRASPINATA

• kryje stejnojmenný sval
• připevněna k okrajům fossa supraspinata

FASCIA INFRASPINATA

• upnuta na okraje fossa infraspinata
• srůstá s hlubokým listem fasciae deltoideae
• vymezuje prostor pro m. infraspinatus a m. teres minor

FASCIA SUBSCAPULARIS

• slabá, téměř nezřetelná
• pokrývá stejnojmenný sval a upíná se na okraje lopatky

FASCIA AXILLARIS

• silný list
• zdola uzavírá fossa axillaris
• kraniálně plynule přechází do fascia deltoidea
• kaudálně přechází ve fascii paže
• směrem dorzálním přechází ve fascii kryjící m. latissimus dorsi a m. teres major

• Svaly thenaru
• Svaly hypothenaru
• svaly střední skupiny

SVALY THENARU (4)

svaly jsou sepsány v pořadí od nejpovrchovějšího k nejhlubšímu

MUSCULUS ABDUCTOR POLLICIS BREVIS

- uložen nejpovrchověji

Origo: Eminentia carpi radialis

Insertio: vnější plocha báze prox. článku palce

Functio: abdukce palce

Inervatio: n. medianus (C6-C7)

Cévní zásobení: ramus palmaris spf. arteriae radialis

MUSCULUS FLEXOR POLLICIS BREVIS

Origo:

• Caput superficiale - eminentia carpi radialis
• Caput profundum - eminentia carpi radialis

Insertio: radiální sezamská kůstka v metakarpofalangeálním kloubu

Functio:  ohýbá palec v metakarpofalangeálním kloubu

Inervatio:

• Caput superficiale - n. medianus (C6-C7)
• Caput profundum - n. ulnaris (C8-Th1)

Cévní zásobení: ramus palmaris spf. arteriae radialis, arcus palmaris profundus

MUSCULUS OPPONENS POLLICIS

Origo: Eminentia carpi radialis

Insertio: vnější kraj 1. metakarpu

Functio: staví palec do opozice

Inervatio: n. medianus (C6-C7)

Cévní zásobení: ramus palmaris spf. arteriae radialis, arcus palmaris profundus

MUSCULUS ADDUCTOR POLLICIS

Origo: 

• Caput obliquum - eminentia carpi radialis
• Caput transversum - vnější strana 3. metakarpu

Insertio: Ulnární sezamská kůstka

Functio: addukce palce

Inervatio: n. ulnaris (C8)

Cévní zásobení: arcus palmares spf. et prof.

SVALY HYPOTHENARU (4)

MUSCULUS PALMARIS BREVIS

Origo: laterální strana aponeurosis palmaris

Insertio: kůže malíkového valu

Functio: napíná aponeurózu, přičemž působí zvrásnění hypothenaru

Inervatio: n. ulnaris (C8-Th1)

Cévní zásobení: a. ulnaris

MUSCULUS ABDUCTOR DIGITI MINIMI 

- uložen nejmediálněji a nejpovrchověji z celé skupiny

Origo: Os pisiforme

Insertio: proximální článek malíku 

Functio: abdukce malíku

Inervatio: n. ulnaris (C8-Th1)

Cévní zásobení: ramus palmaris profundus arteriae ulnaris

MUSCULUS FLEXOR DIGITI MINIMI BREVIS

Origo: Hamulus ossis hamati

Insertio: báze proximálního článku malíku

Functio: ohýbá malík v metakarpofalangeálním kloubu 

Inervatio: n. ulnaris (C7-C8)

Cévní zásobení: ramus palmaris profundus arteriae ulnaris

MUSCULUS OPPONENS DIGITI MINIMI

Origo: Eminentia carpi ulnaris

Insertio: vnější okraj 5. metakarpu

Functio: staví malík proti palci 

Inervatio: n. ulnaris (C7-C8)

Cévní zásobení: ramus palmaris profundus arteriae ulnaris

SVALY STŘEDNÍ SKUPINY

MUSCULI INTEROSSEI PALMARES

- 3 malinké svaly ve 2., 3. a 4. interkarpálním prostoru

Origo: 

• m. interosseus palmaris I. - ulnární plocha 2. metakarpu
• m. interosseus palmaris II. - radiální plocha 4. metakarpu
• m. interosseus palmaris III. - radiální plocha 5. metakarpu

Insertio:

• m. interosseus palmaris I. - ulnární strana báze prox. článku 2. prstu + dorzální aponeuróza
• m. interosseus palmaris II.- radiální strana báze prox. článku 4. prstu + dorzální aponeuróza
• m. interosseus palmaris III. - radiální strana báze prox. článku 5. prstu + dorzální aponeuróza

Functio: addukce ke středové ose (tedy ke 3.prstu)

Inervatio: n. ulnaris (C8-Th1)

Cévní zásobení: arcus palmaris profundus

MUSCULI INTEROSSEI DORSALES

4 dvojzpeřené svaly v 1.- 4. intermetakarpálním prostoru

Origo: každý sval začíná 2 hlavami od sousedních metakarpů

Insertio:

• m. interosseus dorsalis I. - radiální strana 1. článku + dorz. aponeuróza 2.prstu
• m. interosseus dorsalis II. - radiální strana 1. článku + dorz. aponeuróza 3.prstu
• m. interosseus dorsalis III. - ulnární strana 1. článku + dorz. aponeuróza 3.prstu
• m. interosseus dorsalis IV. - ulnární strana 1. článku + dorz. aponeuróza 4.prstu

Functio: abdukce prstů od osy

Inervatio: n. ulnaris (C8-Th1)

Cévní zásobení: arcus palmaris profundus

MUSCULI LUMBRICALES

Origo: Šlachy musculus flexor digitorum profundus

Insertio: báze prox. článku + dorzálí aponeuróza 2.-5.prstu

Functio: dopomáhají flexi prstů (jako dopomoc hlubokého flexoru)

Inervatio: 

• mm. lumbricales I. a II. - n. medianus (C8-Th1) pro 2. a 3. prst
• mm. lumbricales III. a IV. - n. ulnaris (C8-Th1) pro 4. a 5. prst

Cévní zásobení: arcus palmaris superficialis

FASCIAE MANUS

- pokračování fascia antebrachii

FASCIA DORSALIS MANUS SUPERFICIALIS

• povrchová fascie uložená na dorzální straně

FASCIA DORSALIS MANUS INTERTENDINEA 

• fascie mezi povrchovou a hlubokou fascií
• obaluje šlachy extenzorů

FASCIA DORSALIS MANUS INTEROSSEA

• ohraničuje spatia interossea metacarpi 
• z dorzální strany kryje mm. interossei

FASCIA PALMARIS SUPERFICIALIS

• tenká v oblasti thenaru a hypothenaru 
• silná uprostřed, kde přechází ve vaziv. ploténlku aponeurosis palmaris

FASCIA PALMARIS INTEROSSEA

• tenký vazivový list kryjící z palmární strany mm. interossei 

ARTICULATIO STERNOCLAVICULARIS

Typ kloubu: SLOŽENÝ, KULOVÝ s omezeným rozsahem pohybů

Kloubní ploška: incisura clavicularis sterni

Styčná ploška: facies articularis sternalis claviculae

+ discus articularis, proto je to kloub složený (má 3 a více komponent)

• jinak jeho funkce je vyrovnání nerovností na kloubních ploškách

Kloubní pouzdro: pevné, upíná se na okraj styčných ploch

Vazivový aparát:

• Lig. sternoclaviculare ant. et post. - zesilují klouvní pouzdro
• Lig. costoclaviculare - silný vaz, začínající od 1.žebra vzhůru ke clavicule, omezuje pohyb claviculy nahoru
• Lig. interclaviculare - mezi stern. konci obou klíčků, nad incisura jugularis, omezuje pohyb claviculy dolů

ARTICULATIO ACROMIOCLAVICULARIS

Typ kloubu: PLOCHÝ

Pohyby: minimální až žádné

Kloubní ploška: facies articularis acromialis claviculae

Styčná ploška: facies articularis acromii

Kloubní pouzdro: tuhé, upínající se na okraj styčných ploch

Vazivový aparát:

Ligamentum coracoacromiale - mezi acromiem a claviculou na akromiálním konci

Ligamentum coracoclaviculare - mezi proc. coracoideus a claviculou na akromiálním konci, složen ze 2 částí

• Lig. trapezoideum - laterálněji, ve tvaru čtyřúhelníku
• Lig. conoideum - mediálněji, ve tvaru trojúhelníku

     Oba části vazu se sbíhají na processus coracoideus

VAZY LOPATKY

Ligamentum coracoacromiale

• nejsilnější z vazů lopatky
• rozepjat jako čtyřúhelník mezi proc. coracoideus a acromiem

Ligamentum transversum scapulae superius

• přepažuje incisura scapulae a ohraničuje tak otvor

Ligamentum transversum scapulae inferius

• nejslabší z těchto vazů
• je na zadní ploše
• začíná u odstupu acromionu, jde přes collum a upíná se k zadnímu okraji cavum gledoidale

SPOJE VOLNÉ HORNÍ KONČETINY

ARTICULATIO HUMERI

Typ kloubu: KULOVÝ

Pohyby: všemi směry

Kloubní jamka: cavitas glenoidalis 

• kloubní jamku zvětšujechrupavčitý lem - labrum glenoidale, který se nachází na obvodu cavitas glen.

Kloubní hlavice: caput humeri

Kloubní pouzdro: prostorné a volné 

• mediokaudálně je pouzdro tenké, všude jinde je pouzdro vystuženo šlachami svalů rotátorové manžety, které zároveň zabraňují uskřinutí mezi kloubními plochami kostí
• na humeru se upíná na collum anatomicum
• na lopatce - po okrajích cavum glenoidale, zaujímá do sebe labrum
• pouzdro překlenuje sulcus intertubercularis, kterým prochází dlouhá hlava bicepsu

Vazivový aparát:  

Lig. coracohumerale

• od proc. coracoideus k tuberculum majus humeri
• zesílení fibrózní vrstvy pouzdra

Lig. coracoacromiale

• rozepjato nad kloubem
• spolu s acromiem a proc. coracoideus tvoří klenbu nad kloubem = Fornix humeri

Fornix humeri

• chrání kloub zeshora
• zastavuje upažení a předpažení v úrovni ramene, pohyb nad tuto hranici je možný pouze se současnou manipulací scapuly a claviculy

ARTICULATIO CUBITI

Typ kloubu: SLOŽENÝ, skládá se ze 3 samostatných kloubních spojení

Pohyby: felxe a extenze, pronace a supinace

Kloubní pouzdro: tenké a mírně napjaté

se napojuje na humeru:

• na přední straně humeru proximálně od fossa radialis et fossa coronoidea
• po stranaách na báze epikodylů, epicondyly však zůstanou nepokryté, aby z nich mohly odstupovat svaly
• vzadu se upíná k hornímu okraji fossa olecrani

na přeloketních kostech:

• na okraj incisura trochlearis a incisura radialis ulnae 
• na collum radii, kde vzniká recessus sacciformis

3 SAMOSTATNÉ KLOUBY V ART. CUBITI

ART. HUMEROULNARIS

Typ kloubu: KLADKOVÝ

Pohyby: flexe, extenze

Kloubní plocha: trochlea humeri

Styčná plocha: incisura trochlearis ulnae

ART. HUMERORADIALIS

Typ kloubu: KULOVÝ

Pohyby: ikdyž je to kloub kulový, pohyb v něm jde pouze ve 2 směrech a ne ve 3 a sice v příčné a podélné ose

Kloubní plocha: capitulum humeri

Styčná plocha: fovea articularis radii

ART. RADIOULNARIS PROXIMALIS

Typ kloubu: KOLOVÝ

Pohyby: pronace a supinace

Kloubní plocha: circumferentia articularis capitits radii

Styčná plocha: incisura radialis ulnae

Vazivový aparát art. cubiti

Lig. collaterale ulnare

• od epicondylus medialis humeri k incisura trochlearis ulnae

Lig. collaterale radiale

• od epicondylus lateralis, jde distálně a rozdělí se na 2 pruhy, oba končící na caput radii

1. přední pruh - přechází do lig. anulare radii
2. zadní pruh - na laterální stranu ulny až za incisura radialis ulnae, dále se ještě dělí na povrchovou vrstvu, která sroste se začátky předloketních svalů a vrstvu hlubokou, která přejde  v lig. anulare radii

Lig. anulare radii

• obemyká circumferentia articularis capitis radii a upíná se na přední a zadní okraj incisura radialis ulnae
• přidržuje tak radius u ulny

MEMBRANA INTEROSSEA ANTEBRACHII

vyplňuje prostor mezi radiem a ulnou a připevňuje se na margo interosseus obou kostí

tvořena snopečky fibrózního vaziva probíhajícími šikmo od radia k ulně

• chorda obliqua - jeden ze svazků vaziva probíhající opačným směrem, od tuberositas ulnae šikmo k tuberositas radii

v membráně je i několik otvorů pro cévy a nervy

začíná od ní také řada předloketních svalů

ARTICULATIO RADIOULNARIS DISTALIS

Typ kloubu: CYLINDRICKÝ, KOLOVÝ

Pohyby: pronace a supinace předloktí a ruky

Kloubní ploška: circumferentia articularis capitis ulnae

+ discus articularis = destička z vazivové chrupavky v dutině oddělující tento kloub s art. radiocarpalis

Styčná ploška: incisura ulnaris radii

Kloubní pouzdro: prostorné, připevňuje se na okraje styčných ploch, mezi radiem a ulnou vytváří výběžek recessus sacciformis

KLOUBY RUKY

ARTICULATIO RADIOCARPALIS

Typ kloubu: ELIPSOIDNÍ

Pohyby: Cirkumdukce - kroužení, složeno z následujicích pohybů:

• palmární a dorzální flexe
• radiální a ulnární dukce

Kloubní ploška: facies articularis carpalis radii, discus articularis

Styčná ploška: proximální řada karpálních kostí = os scaphoideum, lunatum, triquetrum

Kloubní pouzdro: tenké, připojující se na okraj styčných plošek

Vazivový aparát:

• Lig. collaterale carpi radiale - od proc. styloideus k os scaphoideum, omezuje ulnární dukci
• Lig. collaterale carpi ulnare - od proc. styloideus k os triquetrum, omezuje radiální dukci
• Lig. radiocarpale dorsale - od dist. konce radia k prox. řadě karpálních kostí, vaz se napíná při flexi ruky
• Lig. radiocarpale palmare - začíná u báze proc. styloideus a připojuje se k oboum řadám karpálních kůstek, vaz brání v extenzi ruky

ARTICULATIO OSSIS PISIFORMORIS

Typ kloubu: PLOCHÝ

Pohyby: žádné

Funkce: sezamské kůstky zvedají šlachu a tvoří tak funkčně výhodnější úhel při tahu šlachy

Kloubní ploška: os pisiforme

Styčná ploška: os triquetrum

Kloubní pouzdro: na okraje styčných plošek

Vazivový aparát:

• Lig. pisohamatum - mezi os pisiforme a hamulus ossis hamati
• Lig. pisometacarpeum - mezi os pisiforme a bázemi 4. a 5. metakarpální kosti 

          = oba tyto vazy jsou pokračováním šlachy m. flexor carpi ulnaris

ARTICULATIO MEDIOCARPALIS

Typ kloubu: AMFIARTRÓZA

Komunikuje s artt. carpometacarpales II-V

Pohyby: téměř žádné

Kloubní ploška: proximální řada karpálních kůstek

• hlavice (konvexní) - os scaphoideum
• jamka (konkávní) - mediální část os scaphoideum, os lunatum, os triquetrum

Styčná ploška: distální řada karpálních kůstek

• hlavice (zapadá do konkávní části prox. řady) - os capitatum, os hamatum
• jamka (na tuto jamku nasedá hlavice tvořená os scaphoideum) - os trapezium, os trapezoideum

= Dutina kloubu má tak esovitý tvar

Kloubní pouzdro: na okraj styčných plošek

Vazivový aparát:

• Ligg. intercarpalia dorsalia - jdou mezi karpálními kostmi na dorzální straně 
• Ligg. intercarpalia interossea - mezi karpálními kostmi
• Ligg. intercarpalia palmaria - totéž, jen na palmární straně
• Lig. carpi radiatum - pár snopečků jdoucích z předchozího vazu, paprsčitě se rozbíhající k oboum řadám karpálních kůstek

ARTICULATIONES CARPOMETACARPALES II-V

Typ kloubu: AMFIARTRÓZA

Pohyby: minimální až žádné 

Kloubní plošky: plošky distální řady karpálních kostí 

Styčné plošky: báze 2.- 5. metakarpální kosti  

Kloubní pouzdro:

• krátké, připevňuje se na okraje styčných ploch
• jeho dutina se spojuje s dutinou mediokarpálního kloubu 

Vazivový aparát:

• ligg. carpometacarpalia palmaria et dorsalia - napjaty mezi karpálními a metakarpálními kostmi 

ARTICULATIO CARPOMETACARPALIS POLLICIS

Typ kloubu: SEDLOVÝ

Pohyby: Abdukce, addukce, opozice, repozice

Kloubní ploška: os trapezium

Styčná ploška: báze 1. metakarpu

Kloubní pouzdro: volné 

ARTICULATIONES METACARPOPHALANGEALES

Typ kloubu: ELIPSOIDNÍ

Pohyby: flexe, extenze, abdukce, addukce

Kloubní plošky - hlavice metakarpálních kostí 

Styčné plošky - báze prox. článku prstů

Capsulae articulares jsou volná, upínající se na okraje styčných plošek

• po stranách zesíleny vazy ligg. collateralia

Lig. metacarpeum transversum profundum - vazivové snopce mezi hlavicemi 2.- 5. metakarpu na palmární straně 

ARTICULATIONES INTERPHALANGEALES MANUS

Typ kloubu: KLADKOVÝ, GINGLYMUS

Pohyby: flexe a extenze

Spojují sousední články prstů

Kloubní hlavice je ve tvaru kladky s vodící rýhou

Báze článku je opatřena vodící hranou, která jezdí v rýze

Vazivový aparát:

    Ligg. palmaria - začínají od bočních stran kladek

• Když se připevňují po stranách bazí článků = ligg. collateralia
• Ostatní se připevňují na jejich palmární stranu

PLETENEC HORNÍ KONČETINY

SCAPULA

Plochá kost uložená v úrovni 2.-8. žebra 

Má tvar trojúhelníku, na kterém tak rozlišujeme 3 okraje

Margo superior – ztenčený okraj, zhruba v půlce se nachází incisura scapulae, krterá je přepažena lig. transversum scapulae – pod ním prochází n.suprascapularis

    Zevní část margo superior přechází v processus coracoideus

Processus coracoideus – jde zpočátku kraniálně, poté zahýbá a směřuje ventrálně

Margo medialis – přivrácený k páteři

Margo lateralis – zevní okraj lopatky, směřující do jámy podpažní

3 úhly na lopatce:

Angulus superior

Angulus inferior

Angulus lateralis 

• cavitas glenoidalis – prohloubenina pro spojení s humerem 
• Collum scapulae – zúžená část pomyslně oddělující corpus od angulus lateralis
• Tuberculum supraglenoidale – v oblasti krčku nad cavitas, začátek m. biceps brachii
• Tuberculum infraglenoidale – v oblasti krčku pod cavitas, začátek m. triceps brachii

Plochy

Facies costalis -  plocha přivrácená k žebrům, mírně vyhloubená, proto se ji říká Fossa subscapularis, vyplněna m. subscapularis

Facies dorsalis – rozdělena spina scapulae na 2 oblasti 

• Fossa supraspinata – část nad spinou, vyplněna m. supraspinatus
• Fossa infraspinata – část pod spinou, vyplněna m. infraspinatus
• Spina scapulae – táhne se od margo medialis k angulus lateralis

Acromion – pokračování laterální části spina scapulae, směřující zevně a vpřed

plocha pro skloubení s claviculou – facies articularis acromii

CLAVICULA

Kost ve tvaru S

2 konce:

Extremitas sternalis – spoj se sternem 

    Impressio ligamenti costoclavicularis

Extremitas acromialis – spoj s acromiem 

Orientace

Horní strana je hladká 

Extremitas sternalis je užší.

KOSTRA VOLNÉ HORNÍ KONČETINY

HUMERUS

dlouhá kost, rozlišujeme corpus, proximální konec a distální konec

Corpus

Tuberositas deltoidea - úpon pro m. deltoideus 

sulcus nervi radialis - žlábek na zadní straně těla humeru 

Proximální konec

rozšířen v caput humeri 

Collum anatomicum - ohraničení hlavice od zbytku humeru

Collum chirurgicum - distálně od obou hrbolků - často se zde kost láme

Tuberculum majus - hrbolek na přední ploše umístěn zevně

Tuberculum minus -  hrbolek na přední ploše umístěn mediálněji

Z hrbolků pokračují stejnojmenné hrany 

• Crista tuberculi majoris 
• Crista tuberculi minoris 

tyto hrbolky s hranami ohraničují žlábek - sulcus intertubercularis (vkládá se zde dlouhá hlava bicepsu)

Distální konec

jinak řečeno condylus humeri 

Capitulum humeri - na radiální straně, spojuje se s radiem 

Trochlea humeri -  pro skloubení s incisura trochlearis ulnae 

Fossa radialis - na pření ploše nad capitulem 

Fossa coronoidea - na přední ploše nad trochleou 

Fossa olecrani - jamka na zadní straně 

Epicondyli humeri - hrbolky, zakončení bočních hran 

• Epicondylus medialis - mohutnější, na zadní ploše probíhá n. ulnaris v sulcus n. ulnaris

RADIUS

dlouhá kost, uložena zevně a dopřeu od ulny

Corpus

3 hrany 

• margo anterior
• margo posterior - zaoblený 
• margo interosseus - ostrý, obrácen přímo proti ulně

3 plochy

• facies anterior
• facies posterior
• facies lateralis - přivrácená na palcovou stranu 

Proximální konec

Tuberositas radii - směřuje k ulně

Collum radii - zúžení proximálně od drsnatiny 

Caput radii - nasedá na krček 

• má cylindrický tvar
• prox. plocha vyhloubena ve fovea articularis
• circumferentia articularis radii - spojuje se s incisura radialis ulnae

Distální konec 

zesílený a rozšířený 

processus styloideus radii - výběžek na palcové straně 

incisura ulnaris radii - zářez pro circumferentia articularis ulnae/ analog s art. radioulnaris prox. jen jsou kloubní plošky prohozené 

ULNA

dlouhá kost, opět se skládá z těla a 2 konců 

Corpus

na průřezu trojúhelníkovité 

3 hrany 

• margo anterior 
• margo posterior
• margo interosseus - ostrý, obrácen ke kosti vřetenní

3 plochy

• facies anterior 
• facies medialis
• facies posterior

Tuberositas ulnae - drsnatina na pomezí těla a proximálního konce 

Proximální konec

v dorzální části zesílen a vybíhá v olecranon 

na ventrální straně se nachází processus coronoideus

• incisura trochlearis - zářez na přední straně (od přední části olecranonu až k proc. coronoideus)
• Incisura radialis - na radiální straně proc. coronoideus, pro spojení s radiem 
• crista m. supinatoris - dorzálně od incisura radialis 

Distální konec

caput ulnae - zakončení kosti, na hlavici se váže discus articularis 

• na mediálním okraji je circumferentia articularis 
• processus styloideus - ulnárně a dorzálně vybíhající hrbolek z hlavice

OSSA CARPI 

jsou ve 2 řadách 

proximální řada se přikládá ke kostem předloktí a distální zase k metakarpálním kostem 

pořadí kostí v radioulnárním směru: 

• Proximální: os scaphoideum, os lunatrum, os triquetrum, os pisiforme
• Distální: os trapezium, os trapezoideum, os capitatum, os hamatum 

Eminentia carpi radialis = tuberculum ossis scaphoidei + tuberculum ossis trapezii

Eminentia carpi ulnaris = os pisiforme + hamulus ossis hamati 

OSSA METACARPI

každý metakarp má:

• basis
• corpus 
• caput

na 3. metakarpu se nachází na basi processus styloideus (již třetí na HK)

OSSA DIGITORUM MANUS/PHALANGES

Palec má 2 články

• Phalanx proximalis
• Phalanx distalis

Ostatní prsty mají 3 články

• Phalanx proximalis
• Phalanx media
• Phalanx distalis

Stavba článku je obdobná jako u metakarpů, jen místo caput je zde označení trochlea pro proximální a prostřední článek, u distálního článku se používá tuberositas, protože se už s ničím nekloubí a potřebuje se připevnit ke kůži, aby "neklouzal"

Ledvina (ren/nephros)

Ledviny se nacházejí v retroperitoneálním prostoru, přibližně v úrovní L1-L2, přičemž pravá bývá zpravidla níže (kvůli játrům)

Zevní popis

• Tvarem připomíná velkou fazoli
• Polus superior et inferior
• Facies anterior et posterior
• Margo medialis et lateralisNa mediální hraně, v místě označovaném jako
• Hilus - místo na margo medialis, kde do ledviny vstupují cévy a vystupují z ní vývodní cesty močové. Hilus pokračuje do menší dutinky uvnitř ledviny – sinus renalis.

Nefron

• Základní funkční (a mikroskopicky i stavební) jednotka ledviny
• Začíná jako corpusculum renale složené z glomerulu a Bowmanova pouzdra (capsula glomeruli)
• Z tělíska vystupuje tubulus renalis, na němž rozlišujeme několik částí:
  - tubulus proximalis
  - Henleova klička
  - tubulus distalis, který skrze tubuli colligentes a ductus papillares ústí na ledvinné pyramidě

Stavba ledvin

Ačkoliv je bližší stavba spíše záležitost histologie, hodí se většinu pojmů znát už pro anatomii.

• Capsula fibrosa - tenký vazivový obal na povrchu ledviny
• Cortex - vnější vrstva, kde se nachází proximální a distální tubuly
• Columnae renales - vycházejí z kůry směrem do nitra ledviny. Oddělují jednotlivé ledvinné pyramidy
• Medulla - vnější vrstva tvořená Henleovými kličkami a sběracími kanálky. Vytváří struktury nazývané pyramides renales
• Papillae renales - na vrcholu pyramid. Složeny z několika foramina papillaria, do nichž vyúsťují ductus papillares
• Radii medullares - četné tenké proužky vybíhající z dřeně do kůry
• Renculus/lobus renalis - pyramida s přilehlým úsekem kůry

Cévní zásobení

K ledvinám přichází krev cestou a. renalis

• A. renalis se v místě hilu rozděluje na r. retropelvicus (někde označovaný posterior) a zpravidla 4 rr. anteriores
  - Klinická poznámka: Ledviny se podle těchto větví tepny dělí každá na 5 segmentů (pro zkoušku z anatomie na LF MU není třeba tyto segmenty znát)
• Z předních i zadních větví dále odstupují aa. lobares, které se dále dělí na aa. interlobares. Z nich pod pravým úhlem odstupují aa. arcuatae
• Z aa. arcuatae odstupují vasa afferentia, které dávají za vznik glomerulům, ze kterých vycházejí jako vasa efferentia. 
  - vasa efferentia vytváří peritubulární kapilární řečiště (konkrétně arteriální portální řečiště)
• Žíly ve většině doprovází tepny

Obaly

Kvůli obrovskému prokrvení jsou ledviny poměrně dobře chráněny:

• Capsula adiposa
• Na ni naléhají fasciae renalis - lze je rozdělit na 2 listy: lamina prerenalis a lamina retrorenalis (s. Zuckerkandeli). Oba listy jsou srostlé tak, že připomínají zvon, tedy jedinou otevřenou stěnu najdeme kaudálně
• Corpus adiposum pararenale - tuková vrstva kolem celého obalu

Calices renales et pelvis renalis

Tento systém představuje začátek vývodních cest močového systému:

• Calices renales minores - nasedají na papillae renales (do 14 v každé ledvině)
• Calyces renales majores - vznikají spojením dvou až tří menších kalichů
  (nejčastěji 3: superior, medius et inferior)
• Pelvis renalis - jednotlivé kalichy propojené dohromady
  - Klinické poznámka: Je dobré si zapamatovat maximální objem ledvinné pánvičky, který bývá kolem 8 ml. Setkáváme se ovšem ale s jiným pojmem, a to tzv. chirurgickou kapacitou pánvičky, která činí 5 ml. Pokud je kapacita překročena, dotyčný jedinec už pociťuje bolest.

Ureter

Močovod představuje pokračování ledvinné pánvičky probíhající retroperitoneem, které končí ústím do močového měchýře.

• Rozdělujeme ho na: 
  - pars abdominalis (v retroperitoneu)
  - pelvica (v malé pánvi)
  - intramuralis (ve stěně močového měchýře)
• Za svého průběhu kříží: vasa testicularia/ovarica, n. genitofemoralis, vasa iliaca communis vlevo, vasa iliaca externa vpravo a ductus deferens/a. uterina.
• 3 zúžená místa
  - u výstupu z ledvinné pánvičky
  - v místě křížení s vasa iliaca
  - pars intramuralis (ústí do močového měchýře)

Vesica urinaria

Močový měchýř je dutý orgán, jehož funkcí je ukládat moč do doby, než nastane vhodná chvíle pro její vyloučení z těla. Najdeme jej v oblasti malé pánve. Pokud je prázdný, nachází se subperitoneálně, při větší náplni preperitoneálně.

• Fundus - oploštělá část směřující dozadu a dolů (u muže k rectu, u ženy k děloze a vagině)
• Cervix - zůžení kaudálním směrem, z něhož vystupuje urethra
• Apex - směřuje vpřed a nahoru
• Corpus - tělo měchýře
• Uvnitř najdeme 3 otvory: 2x ostium uretericum a ostium urethrae internum (opatřeno uvulou)
• Plica interureterica - řasa mezi ústími močovodů
  - za ní se sliznice mírně prohlubuje a vytváří fossa retrotrigonalis
• Bellovy snopce - mezi ústím močovodu a uretry
  - podobně jako u plica interureterica je sliznice při okrajích těchto řas mírně vkleslá a vytváří fossae paratrigonales
• Trigonum vesicae - část sliznice mezi výše zmíněnými řasami (sliznice je zde hladká)

Svalovina

Ve stěně močového měchýře najdeme několik vrstev svaloviny, ovšem pro anatomii nám bude stačit si zapamatovat pojem m. detrusor. Je to souhrnné označení veškeré svaloviny, jejíž kontrakce způsobuje vyprazdňování mechýře.

V oblasti trigona najdeme ještě m. trigonalis, který napomáhá otevírání všech třech ústí.

Fixace

Močový měchýř je poměrně pevně fixován ve své pozici

• K os pubis jej poutají ligg. pubovesicalia
• Dorsálně je pak spojen:
  - s rectem u mužů: ligg. rectovesicalia
  - s dělohou u žen: ligg. vesicouterina
  - od obou struktur bývá měchýř oddělen vazivovou přepážkou: 
  septum rectovesicale/vesicovaginale

Topografické prostory budou probrány v kapitole věnující se topografii pánve.

Urethra feminina

Ženská urethra je podstatně kratší než mužská a narozdíl od ní je skoro rovná.

• Ostium urethrae interum - ústí z močového měchýře
• Ostium urethrae externum - v oblasti vestibulum vaginae, kde vyzdvihuje tzv. papilla urethralis.
• Ženskou močovou trubici si můžeme rozdělit na 3 úseky
  - pars intramuralis (ve stěně měchýře)
  - pelvica (po diaphragma urogenitale) 
  - perinealis 
• V jejím průběhu najdeme 2 svěrače, které kontrolují mikci (močení):
  - m. sphincter urethrae internus: tvořen hladkou svalovinou močového měchýře a jeho funkce je poměrně zanedbatelná
  - m. sphincter urethrae externus: ze svaloviny příčně pruhované (= ovládán vůlí) díky němuž jsme schopni odložit mikci až na chvíli k tomu vhodnou

Urethra masculina

Viz.: Mužský pohlavní systém

Zevní popis a něco málo topografie

Tvar srdce

• Podobný kuželu
• Vrchol (apex) směřuje ventrálně a dolů (a mírně vlevo)
• Základna (basis) otočená dorsálně a nahoru

Základní topografie

• Umístěno v dolním středním mediastinu (v této části mediastina najdeme i 
  n. phrenicus et vasa pericardiacophrenica)
• Pozn. v chirurgii přiřazujeme srdce do dolního předního mediastina

Základní části

Plochy:

• Ventrálně facies sternocostalis
• Kaudálně facies diaphragmatica
• K levé plíci směřující facies pulmonalis
• Báze se občas označuje jako facies vertebralis (je orientovaná k páteři)

Okraje:

• Pravý okraj je ostrý - margo acutus
• Levý okraj je zaoblený - margo obutsus

Další části:

• Srdce se dělí na 2 síně (atria) a 2 komory (ventriculi)
• Auricula - vybíhá na každém atriu od baze
• Sulcus coronarius - odděluje síně od komor
• Sulcus interventricularis anterior et posterior - vklesliny podmíněné komorovým septem (na přední a spodní stěně mezi komorami)
• Incisura apicis cordis - spojení sulci interventriculares
• Sulcus terminalis - na povrchu pravé síně mezi ústími dutých žil

Atrium dextrum

Do pravé síně nám duté žíly přivádějí odkysličenou krev z těla.

• Sinus venarum cavarum - oblast, do které ústí duté žíly (při zadní stěně síně)
• Ostium venae cavae superioris - sem se otevírá v. cava sup. (horní stěna)
• Ostium venae cavae inferioris - tudy vstupuje v. cava inf. (dolní stěna) 
  Ústí bývá opatřeno chlopní – valvula venae cavae inferioris
• Crista terminalis - vyvýšenina na vnitřní straně stěny mezi ostii dutých žil (přesně proti sulcus terminalis - vevnitř je vyvýšenina = crista; venku vkleslina = sulcus)
• Ostium sinus coronarii - při ústí v. cava inf.; vstup sinus coronarius (viz dále)
  Taktéž bývá opatřeno chlopní - valvula sinus coronarii
• Septum interatriale - odděluje od sebe síně 
  Embryologická poznámka: Za vývoje v něm byl otvor (foramen ovale), kterým proudila krev přímo do levé síně. Po narození je ovšem tato zkratka spíše na škodu, tudíž se uzavírá a zůstává po něm fossa ovalis. Tu na stěně pravé komory obklápí val 
  limbus fossae ovalis.

Každá srdeční dutina má část stěny hladkou (pars glabra) a část síťovanou (pars trabecularis). Podklad síťování tvoří mm. pectinati. Pars glabra pravé síně se nachází při ústí dutých žil a na septum interatriale. Trabekulizovanou stěnu potom najdeme spíše ventrálně, přičemž nejnápadnější je v auricule.

Septum atrioventriculare dextrum

Přepážka oddělující pravou síň a komoru

Ostium atrioventriculare dextrum - opatřeno trojcípou chlopní (valva tricuspidalis/atrioventricularis dextra)

• 3 cípy: cuspis anterior, posterior et septalis (mediálně) se prostřednictvím chordae tendinae upínají na mm. papillares pravé komory (vždy jeden sval – 2 cípy):
  - M. papillaris anterior – cuspis anterior et septalis
  - M. papillaris posterior – cuspis posterior et septalis
  - Mm. papillares septales – cuspis posterior et septalis

Tato chlopeň je zásadní pro fungování srdce. Při systole komor zabraňuje zpětnému toku krve do síně. "Všechna" krev tak opouští pravé srdce.

Ventriculus dexter

• Vtoková část (odpovídá pars trabecularis)
  - masivní mm. pectinati proto označovány jako trabeculae carnae (= trámce masa)
• Výtoková část (obdoba pars glabra)
  - pro svůj tvar nazývána conus areteriosus
  - končí v ostium trunci pulmonalis (tudy krev opouští komoru do plicnice)
     - opatřeno valva truncus pulmonalis tvořenou systémem 3 valvulae semilunares: valvula semilunaris anterior, dextra et sinistra
     - lunula = ztenčený okraj chlopně
     - nodulus = ztluštění uprostřed chlopně
• Crista supraventricularis - hrana mezi ostium atrioventriculare dx. a ostium trunci pulmonalis
• Trabecula septomarginalis - vybíhá od mezikomorového septa k m. papillaris ant.
• Septum interventriculare - blána rozdělující komory; značně silnější než interatriální septum (musí vydržet větší tlak)

Atrium sinistrum

• Ostia venarum pulmonalium - ústí 4 plicních žil
• Fossa ovalis - na interatriálním septu (viz. atrium dx.); okraj doplňuje falx septi

Podobně jako v pravé síni je okolí ústí žil hladké, zbytek stěny je trabekulizován.

Septum atrioventriculare sinistrum

• Ploténka oddělující levou komoru a síň
• Ostium atrioventriculare sinistrum opatřené valva mitralis/bicuspidalis/ atrioventricularis sinistra
  - Pozn.: Mitralis protože nějakému anatomovi připomínala tvarem biskupskou čepici = mitru)
  - pouze 2 cípy – cuspis anterior et posterior
  - v levé komoře jenom 2 mm. papillares - m. papillaris anterior et posterior (každý cíp je spojen přes chordae tendinae s oběma svaly)

Ventriculus sinister

Levá komora má ze všech srdečních dutin nejsilnější stěnu, protože čerpá krev do celého těla (= musí překonat největší odporu)

• Trabeculae carnae ve vtokové části komory jsou opět podstatně masivnější
• Hladká výtoková část menší, končí vyústěním v ostium aortae
  - podobně jako tr. pulmonalis opatřeno valva aortae (ze 3 valvulae semilunares s lunulae a noduli) 
     - u aorty jsou valvulae semilunaris posterior, dextra et sinistra
     - sinus aortae (posterior, dexter et sinister)= prostor za každou valvulou (z pravého a levého sinu odstupují a. coronaria cordis dextra et sinistra (viz dále))
• Pars membranacea septi interventricularis - tenčí část na mezikomorovém septu při pohledu z levé komory (při ostium aortae, zhruba mezi valvula semilunaris dx. et post.)

Srdeční skelet

• = husté vazivo napříč srdcem v úrovni síňokomorových sept a ústí velkých cév (upíná se na něj myokard)
• Anulus fibrosus dexter et sinister - v místě ostium atrioventriculare dextrum et sinistrum
• Anulus aorticus - ostium aortae
• Anulus trunci pulmonalis - ostium trunci pulmonalis Tyto prstence jsou ještě navzájem propojeny prostřednictvím
• Trigonum fibrosum dextrum - propojuje anulus fibrosus dexter, sinister et aorticus
• Trigonum fibrosum sinistrum - propojuje anulus fibrosus sinister et aorticus
• Pozn.: tendo infundibuli (konusová šlacha) - odstupuje z anulus fibrosus dx. a pokračuje po pravém okraji anulus aorticus až k anulus trunci pulmonalis.

Převodní systém srdeční (PSS)

Převodní systém (s krásným latinským názvem systema conducens cordis) představuje vysoce specializované buňky myokardu, které dokáží periodicky vytvářet vzruchy a převádět je na vlastní svalové buňky myokardu.

• Nodus sinuatrialis (tzv. primární pacemaker)
  - udává rytmus celému srdci
  - umístěn při ústí v. cava sup. ve stěně pravé síně
• Nodus atrioventricularis (tzv. sekundární pacemaker)
  - nachází se při kaudálním okraji septum interatriale
  - přijímá vzruchy z nodus sinuatrialis (přes 3 preferenční svazky)
  - brzdí převod vzruchu na komory, aby se síně stihly kompletně vyprázdnit
• Hissův svazek (s. fasciculus atrioventricularis), jenž proráží trigonum fibrosum dx. a pokračuje mezikomorovým septem, kde se následně dělí ve
• Tawarova raménka (s. crus dextrum et sinistrum), která pokračují každé k jedné komoře. Ve stěně komory se dále větví na finální
• Purkyňova vlákna přivádějící vzruch k jednotlivým kardiomyocytům.

Vrstvy srdce (histologie, ale nutná)

Endocardium

Endokard představuje tenkou blánu vystýlající všechny srdeční dutiny. Veškeré srdeční chlopně jsou v podstatě duplikatury endokardu (podobně jako duplikatury peritonea tvoří závěsy, tak tady endokard tvoří chlopně). Je obdobou cévního endotelu (viz. histologie). K myokardu ho připojuje vrstva subendokardového vaziva.

Myocardium

Myokard je vrstva svaloviny tvořící stěnu srdce. Buňky srdečního svalu se od těch kosterních mírně liší, ale o tom uslyšíte v histologii. Mezi svalovinou síní a komor najdeme několik rozdílů. Myokard síní je podstatně tenčí a skládá se ze 2 vrstev – hluboké s kruhovým průběhem, pro každou síň samostatné a povrchové v podobě pruhů, které obtáčejí obě komory společně. Myokard komor je značně tlustší, levá komora má ještě podstatně silnější vrstvu než pravá, a skládá se ze 3 vrstev, které v sebe navzájem přecházejí. Hluboká vrstva má longitudinální průběh a přechází ve vrstvu střední, jejíž vlákna mají převážně cirkulární průběh. Vlákna poslední vrstvy, povrchové, tvoří jistou spirálu – vortex cordis.

Epicardium

Epikard je tenká serózní blána na vnějším povrchu myokardu. Pod ní (po povrchu myokardu) probíhají cévy a nervy srdce.

Pericardium

Perikard je tvořen 2 listy – lamina visceralis (= epikard) a lamina parietalis, která bývá sama o sobě většinou označována jako perikard. Mezi listy se nachází dutina (cavitas pericadialis) vyplněná tekutinou (liquor pericardii).

Cévní zásobení

Tepny

Srdce je vyživováno systémem koronárních tepen (endokard a tenká vrstva myokardu pod ním mohou být vyživovány difuzí krve přímo z komor). Koronární tepny jsou 2 – a. coronaria cordis dextra et sinistra, které odstupují ze sinus aortae.

A. coronaria cordis dextra

• Po svém odstupu ze sinus aortae se obtáčí kolem pravé komory (r. marginalis dexter)
• R. interventricularis posterior - konečný úsek, který se klade do sulcus interventricularis posterior
• Oblast zásobení: obě síně (ale převážně pravá), zadní polovina mezikomorového septa, pravá komora (celá kromě krátkého úseku přední stěny od poloviny m. papillaris ant.) a část zadní stěny levé komory do poloviny m. papillaris posterior

A. coronaria cordis sinistra

• Záhy po odstupu rozdělena na dvě větve:
  - r. interventricularis anterior najdeme v sulcus interventricularis anterior
  - r. circumflexus probíhá v sulcus coronarius na zadní stěnu srdeční
• Oblast zásobení: atria (převážně levé), ventrální část septum interventriculare a komory (od poloviny m. papillaris ant. levé komory, po jejím obvodu až po polovinu m. papillaris post. komory pravé).

Žíly

Žilní drenáž je zajištěna cestou sinus coronarius. Ten vzniká soutokem:

• V. cordis magna - ze sulcus interventricularis ant. (jedním z přítoků této žíly je docela populární v. obliqua atrii sinistri/Marshallova žíla, což je vlastně vývojový pozůstatek levé v. cava sup. na levé síni, více v embryologii)
• V. cordis media - ze sulcus interventricularis post.
• V. cordis parva - probíhá po pravé komoře podél margo acutus
• Vv. cordis minimae - krátké žíly, které samostatně ústí do srdečních dutin

Nervy

Inervace srdce je zajištěna cestou ANS.

Parasympatická vlákna

- přicházejí z n. vagus a mají na srdce tlumivý efekt (nn. retardantes/rr. cardiaci nervi vagi)

Sympatická vlákna 

- pochází z ganglia cervicalia a mají naopak účinek povzbuzující srdeční činnost (nn. accelerantes/nn. cardiaci)

Oba typy vláken vytvářejí plexus cardiacus superficialis a plexus cardiacus profundus.

MUSCULUS MASSETER

Origo: dolní okraj arcus zygomaticus, dělí se na část povrchovou a hlubokou (obě části se před úponem spojují)

• Pars superficialis – jde z přední a střední části arcus zygomaticus, tyto snopce směřují šikmo dolů a dozadu
• Pars profunda – Vychází z části střední a zadní arcus zygomaticus, zde snopce směřují dolů a dopředu

Insertio: tuberositas masseterica – zevní strana ramus mandibulae

Functio: přitahuje dolní čelist k horní čelisti

• Pars superficialis mírně posouvá čelist směrem dopředu

Inervatio: n. massetericus – větev n. trigeminus (V.)

Cévní zásobení: a. masseterica, a. transversa faciei

MUSCULUS TEMPORALIS

Vyplňuje fossa temporalis

Origo: linea temporalis inferior, fascia temporalis

• Svalové snopce směřují dolů a tvoří mohutnou šlachu

Insertio: processus coronoideus mandibulae

Functio: zdvih dolní čelisti, zadní část svalu táhne mandibulu dozadu

Inervatio: n. trigeminus

Cévní zásobení: aa. temporales profundae, a. temporalis media

MUSCULUS PTERYGOIDEUS LATERALIS

Má 2 hlavy – horní a dolní 

Origo: 

• Caput superius – facies infratemporalis alae majoris, crista infratemporalis – obě struktury na os sphenoidale
• Caput inferius – zevní plocha lamina lateralis processus pterygoidei

 Insertio:

• Caput superius – úpon na ventromediální plochu čelistního kloubu a na jeho discus

• Caput inferius -  úpon ve fovea pterygoidea

Functio:

• Jednostranný stah: posun čelisti k protilehlé straně
• Oboustranný stah: posun čelisti dopředu

Inervatio: n. trigeminus (V.)

Cévní zásobení: rr. pterygoidei arteriae maxillaris

MUSCULUS PTERYGOIDEUS MEDIALIS

Origo: fossa pterygoidea ossis sphenoidalis

snopce svalu směřují dozadu a dolů

Insertio: tuberositas pterygoidea mandibulae

Functio: 

• Jednostranný stah: posun mandibuly k protilehlé straně
• Oboustranný stah: táhne mandibulu dopředu a přitahuje ji nahoru

Inervatio: n. trigeminus

Cévní zásobení: rr. pterygoidei arteriae maxillaris, aa. alveolares

Drobnější větve pro inervaci m. psoas major et minor a m. quadratus lumborum (na pitevně je nerozlišujeme)

N. iliohypogastricus

Motorická inervace: m. obliquus internus abdominis a m. transversus abdominis

Senzorická inervace: kůže v okolí kyčelního kloubu a kůže podél ligamentum inguinale (pomocí r. cutaneus lateralis et anterior)

Průběh: odstupuje od laterálního okraje m. psoas major, probíhá laterokaudálně (ve vztahu k ledvině) a dostává se mezi m. obliquus abdominis internus a m. transversus abdominis

N. ilioinguinalis

Motorická inervace: m. transversus abdominis, m. obliquus abdominis internus a m. cremaster

Senzorická inervace: kůže zevního genitálu a tříselné krajiny (skrze rr. scrotales/labiales anteriores po výstupu z canalis inguinalis)

Průběh: odstupuje podobně jako n. iliohypogastricus - probíhá kaudálněji a nezanořuje se mezi svaly břišní stěny, ale probíhá po jejím povrchu až ke vstupu do canalis inguinalis, kterým projde a rozdělí se na finální větve

N. genitofemoralis

Senzorická inervace:

• R. genitalis: malá oblast kůže na přední straně stehna
• R. femoralis: kůži scrota/labia majora 

Průběh: proráží m. psoas major a po jeho povrchu sestupuje k lig. inguinale

• R. genitalis pokračuje do canalis inguinalis k zevnímu genitálu
• R. femoralis pokračuje do lacuna vasorum na přední stranu stehna

N. cutaneus femoris lateralis

Senzorická inervace: anterolaterální kůže stehna

Průběh: odstupuje při okraji m. psoas major a směřuje ke spina iliaca anterior superior, dále pak podbíhá lig. inguinale (někdy může běžet i nad ním) a dostává se na anterolaterální plochu stehna (je to nejtenčí nerv z plexus lumbalis, a proto se mu v pohádce o plexus lumbalis, studenti LF MUNI snad vědí :D, říká "malý nedomrlý chudáček")  

N. femoralis

Motorická inervace: m. iliopsoas, m. quadriceps femoris, m. articularis genus, m. sartorius a m. pectineus

Senzorická inervace: kůže přední strany stehna především distálně (rr. cutanei anteriores)

• N. saphenus - kůže kolem průběhu v. spahena magna (tedy mediálně - rr. cutanei cruris mediales)

Průběh: odstupuje z laterální strany m. psoas major a kaudálním směrem prostupuje mezi m. psoas major a m. iliacus, probíhá přes lacuna musculorum, čímž se dostává do stehenní krajiny a ve fossa iliopectinea se větví na konečné větve:

• N. saphenus - následuje a. femoralis do canalis adductorius, prorazí lamina vastoadductoria a pokračuje spolu s v. saphena magna na bérec a před mediální kotních  

N. obturatorius

Motorická inervace:

• R. anterior: m. adductor longus, m. gracilis a m. pectineus (spolu s n. femoralis)
• R. posterior: m. obturatorius externus, m. adductor brevis a m. adductor magnus (spolus s n. ischiadicus)

Senzorická inervace:

• R. anterior: kůže distální části vnitřní strany stehna
• R. posterior: capsula articularis kolenního kloubu 

Průběh: odstupuje mediálně od m. psoas major, podbíhá r. superior ossis pubis, projde skrze canalis obturatorius, kde se rozdělí na:

• R. anterior - prochází po povrchu m. obturatorius externus, pokračuje po m. adductor brevis, kde je krytý průběhem m. adductor longus a m. pectineus
• R. posterior - pokračuje dorzálně skrz m. obturatorius externus a potom se dostává k m. adductor magnus